> > >   Z městských obvodů

Klikněte pro zvětšení...

Získat titul European Green Capital

vloženo: 22.08.2017

Získat titul European Green Capital znamená především přesvědčit odborníky. A Ostrava je na tom v mnoha ukazatelích týkajících se životního prostředí lépe než jiná evropská města. Dvěma klíčovými tématy při posuzování měst v soutěži jsou zmírňování dopadů klimatických změn a adaptace na klimatické změny.
Kandidujeme na zelené město

Ilustrační snímek: René Stejskal

Zmírňování dopadů změny klimatu obecně zahrnuje snížení lidských (antropogenních) emisí skleníkových plynů. Adaptace na globální oteplování jsou opatření přijatá pro obranu proti případným nebo nevyhnutelným dopadům globálního oteplování. Jedná se sice o globální témata, ale i města musí přispět svým dílem. A Ostrava je v tomto směru velmi aktivní.

Skleníkové plyny
Jedním ze skleníkových plynů ovlivňujícím klima je oxid uhličitý (CO2). Město Ostrava se stalo v listopadu 2011 oficiálním členem mezinárodního Paktu starostů a primátorů a zároveň se také v roce 2015 přihlásilo k iniciativě Evropské komise Inteligentní města a obce. V rámci těchto iniciativ se zavázalo ke snižování emisí do roku 2020 v souladu se strategií EU.

Podle nastavených podmínek se u měst jedná o snížení emisí CO2 v období od roku 2000 do roku 2020 o dvacet procent. Ostrava dobrovolně přijala závazek ještě nad tuto hranici s tím, že dosáhne snížení emisí CO2 na svém území do roku 2020 o celou čtvrtinu, tedy o 25 %. Postupné naplňování tohoto závazku by měla potvrdit i nyní prováděná monitorovací emisní inventura za rok 2015.

Město Ostrava produkuje průměrně 3,7 tun CO2 na obyvatele za rok. Tento údaj je zajímavý hlavně ve srovnání s jinými městy. Z kandidátů na European Green Capital 2019 je na tom lépe pouze Oslo (2,3 t CO2). Ostatní města zaostávají: Lisabon produkuje 3,8 t, Gent 5,64 t, Lahti 6,96 t a estonský Tallin dokonce 8,5 t oxidu uhličitého na obyvatele za rok.

Městská zeleň
Ke zmírňování dopadů klimatických změn přispívá i rozšiřování lesů, které odstraňují CO2 z atmosféry. Jen v rámci projektů izolační zeleně v letech 2013 až 2015 dosáhl počet vysázených stromů 7 000 a keřů 20 000 kusů. V rámci projektů ÚSES (Územní systém ekologické stability) bylo v letech 2013-2016 na území města vysázeno dokonce 120 000 stromů a 300 000 keřů.

Energetická náročnost
Významnou roli může také hrát energetická účinnost, například prostřednictvím zlepšení tepelné izolace budov. Ostrava v minulém období realizovala projekty vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov. V rámci projektů Ekotermo I-IV a tří dalších bylo zatepleno 31 budov s plochou téměř 100 tisíc m2, což přineslo snížení spotřeby energie o 18 tisíc gigajoulů za rok a v konečném důsledku znamenající snížení emisí CO2 o 1,4 tisíc tun za rok.

Adaptační strategie
Ostrava jako jedno z osmi měst v České republice zpracovává Adaptační strategii na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu.

„Jedná se o klíčový dokument představující dlouhodobou strategii pro zvýšení odolnosti města vůči negativním dopadům a rizikům vyplývajících ze změny klimatu na místní úrovni. Dokončen bude letos v září. Zpracován bude také přehled typových projektů a navrženy budou pilotní projekty i opatření,“ uvedla náměstkyně primátora pro životní prostření Kateřina Šebestová.

V souvislosti s přípravou této strategie spustilo město Ostrava v pondělí 31. července pro veřejnost „pocitovou mapu horka“, podobnou jako obyvatelé města a okolí vyplňovali loni v létě v rámci přípravy nového Strategického plánu pod značkou fajnOVA. Do mapy horka se označovala místa, kde v době letních veder tráví nejraději čas, kde se naopak v teplých dnech necítí příjemně, nebo které místo by v létě doporučili návštěvníků Ostravy. Mohli také přicházet s konkrétními nápady na zlepšení nebo zpříjemnění míst, která jsou při vysokých teplotách ve městě postižena.

Souběžně s Adaptační strategií se za aktivní účasti odborníků ze všech městských organizací a společností rovněž aktualizuje Akční plán udržitelné energetiky a klimatu (SECAP), který nově také reflektuje jak mitigační opatření, tak zohledňuje i problematiku adaptací na klimatické změny. Jeho hlavní součástí je i rozsáhlý sběr energetických dat a následné vyhotovení emisní inventury CO2 za rok 2015.










  > > >   náhodná fotka

 Náhodná fotka z Fotogalerie Prostějov

  > > >  OSTRAVSKÁ 112

15.08.2018

Dezorientovaný muž
Jen v pyžamu se dne 15.08.2018 před půlnocí pohyboval v Ostravě-Porubě 59letý muž. Nebyl viditelně zraněn a se strážníky komunikoval, ale choval se dezorientovaně. Na místo proto byla přivolána záchranná služba a ta si muže převzala a rozhodla o jeho převozu do nemocnice.

15.08.2018

Nic nevyžebral, tak vyhrožoval
Dne 15.08.2018 navštívil jeden z obchodů v Ostravě-Moravské Ostravě muž a po prodejci chtěl, jestli mu nedá nějaké peníze. Když jej obchodník odmítl, tak mu začal žebrající nadávat a vyhrožovat krachem. Obchodník proto neváhal a neurvalce si vyfotil.

15.08.2018

Další žena si přivolala pomoc
Další žena si přivolala pomoc tlačítkem Senior linky Dne 15.08.2018 v odpoledních hodinách vyjížděla hlídka MP k seniorce (80 let), která vyslala tísňový signál ze zařízení Senior linky. Ženě se udělalo nevolno a měla problémy s dýcháním. Strážníci proto na místo přivolali záchrannou službu.

29.07.2018

Muž kradl čokolády pro děti od známých
Dne 29. července 2018 v rozmezí tří hodin vyjížděli strážníci ke krádežím do stejného nákupního místa v Ostravě-Zábřehu k velmi podobným oznámením. V obchodě měli totiž nenechavci v merku sladkosti. Nejprve hlídka oznamovala k příslušnému správnímu orgánu muže pro podezření z majetkového přestupku. Ten odcizil čokolády dle vlastních slov pro děti svých známých. Jednalo se o 9 kusů čokolád v celkové hodnotě více než 700 Kč. Žena byla oznámena za odcizení 18 kusů tentokráte oříškových čokolád

25.07.2018

Odhalila ho místní znalost strážníka
Hlídka městských policistů byla dne 25. července 2018 vyslána k události do ostravské městské části Poruba. Zde mělo dojít v jedné z prodejen potravin a smíšeného zboží ke krádeži.