> > >   OSTRAVA EXTRA     -     názory, ohlasy, kritika   -   bez cenzury

Tyto příspěvky vyjadřují názory občanů a nemusí se shodovat s názory redakce.
Redakce za obsah těchto příspěvků nepřebírá žádnou odpovědnost.
Klikněte pro zvětšení...

Studenti BiGy Po stopách totality

vloženo: 16.05.2018           komentářů: 0

V minulém týdnu se 39 studentů a studentek Bigy zúčastnilo vzdělávací exkurze s podporou nadace Renovabis nazvané Po stopách totality. Ve čtvrtek 10. 5. 2018 jsme vyrazili po čtvrté hodině ranní pronajatým autobusem na první ze tří míst, která jsou svědky smutné historie a zároveň památníky obětem dvou ideologií – nacismu a komunismu. Víme, že nejedeme na veselá místa, a proto začínáme naši pouť na Svaté hoře u Příbrami. Procházka poutním místem, společná modlitba a fotografie a vyrážíme do tábora nucených prací Vojna.Ostnaté dráty, kotce pro hlídací psy, dřevěné baráky. Pobyt v betonové samotce bez oken nám stačil na pár minut. Vězni v ní trávili i několik týdnů. Po těžké a nebezpečné práci v uranových dolech kousek chleba a povinné vzdělávání v marxismu- leninismu. Heslo „Prací ke svobodě“ na bráně do lágru studentům, kteří byli na exkurzi v Osvětimi, ne náhodou připomíná to osvětimské. Proč?
Večer se ubytováváme v hostelu sv. Štěpána v Litoměřicích a po dobré večeři spěcháme na prohlídku litoměřické katedrály se zachovanými barokními oltáři ze17. století. Večerní procházkou městem zakončujeme naše čtvrteční putování.
V pátek po snídani nasedáme do autobusu a jedeme do Terezína. Mnozí neví, co je čeká. Začínáme tím nejhorším – Malou pevností, vězením gestapa v době protektorátu. Průvodce velmi otevřeně vypráví o všech zrůdnostech dozorců a bolestech vězňů. V objektu nebyla voda, šířila se infekce, lidé nesnesitelně trpěli a jen pár metrů za zdmi pevnosti si gestapáci nechali postavit bazén. Díváme se na propagandistický film o „báječném životě v terezínských lázních“, připravený pro obelhání veřejnosti, a mnozí z nás přemýšlejí o pravdivosti dnešních médií. Klaníme se obětem na terezínském hřbitově a jdeme do Terezína, vojenské pevnosti vybudované v 18. stol. pro 6 000 vojáků. V muzeu terezínského gheta se dozvídáme, že od roku 1942 se Terezín začal plnit Židy z Čech, Polska, Maďarska i Německa, kteří zde přišli dobrovolně na základě lži o lázních. Bylo tady doslova namačkáno na 60 tisíc většinou dětí, žen, starých lidí. Hlad, infekce, nemoci, beznaděj a transporty do Osvětimi učinily z tohoto místa přestupní stanici na smrt. Ve vynikající muzejní expozici jsme se dozvěděli, že i přes tu všechnu bídu, se zde lidé snažili vzdělávat děti, psali básně, malovali, kreslili, hráli divadlo, skládali a provozovali hudbu. A pak je zplynovali v Osvětimi. Otřeseni jdeme po téměř 4 hodinách na oběd do základní školy v Terezíně. Spousta malých dětí vesele štěbetá u kolínek s gulášem … život jde dál.
Čeká nás poslední zastavení … Lidice. Co tam uvidíme? – ptají se studenti. Unaveni a po jídle vstupujeme do Lidického muzea … krátkým filmem jsme rychle vtaženi do života v předválečných Lidicích, vesnici s 500 obyvateli, školou, kostelem, obchodem, řeznictvím i třemi hospodami. Práce na poli, muži v kladenských hutích, těžká práce, ale spokojené rodiny. Protektorát a atentát na zastupujícího říšského protektora změnil životy lidických navždy během pár hodin. 10. června 1942 muži postříleni, ženy odvezeny do koncentračních táborů, děti zabity v Chelmnu plynem, jen pár přežilo dány na převýchovu. Domy srovnány se zemí, stromy pokáceny, hroby vyvráceny.
Procházíme ztemnělou expozicí s fotografiemi obětí, posloucháme výpovědi těch, kteří se po válce vrátili, čteme na zdech jména zabitých. Tolik zla na jednom místě. Proč? Vycházíme na slunce a procházíme místa, kde stály původní Lidice. Zbyly základy kostela, jedna hrušeň. Na kopci bronzové sousoší lidických dětí. Stojíme proti nim a ptáme se každý ve svém nitru … proč? Až na růžovém paloučku trochu vydechneme … konají se tu svatby a novomanželé zde sadí růže. Život nebyl vykořeněn.
V pět odpoledne nasedáme do autobusu, čeká nás daleká cesta domů. Pusťte nám film – prosí studenti. Chcete Lidice? Ano! Výuka dějepisu v přímém přenosu. Dva dny nabité společně sdílenými informacemi a zážitky splnily svůj cíl. Po celou dobu exkurze se všichni k sobě chovali hezky, ohleduplně, dodržovali termíny a hlavně se stále ptali … průvodců, pedagogického doprovodu. Zajímali se, nebyli lhostejní, cítili, že tato svědectví nesmí být zapomenuta.
S poděkováním hlavnímu organizátorovi Pavlu Stuchlému, Janě Sladké a za všechny účastníky sepsala
Miroslava Elšíková


autor: Miroslava Elšíková

přidat komentář            zobrazit komentáře










  > > >   náhodná fotka

 Náhodná fotka z Fotogalerie Prostějov

  > > >  OSTRAVSKÁ 112

06.10.2018

Kdo koho napadl?
Touto otázkou se zabývaly hlídky v podvečer dne 6. října 2018. Obsluha kamerového systému totiž zaregistrovala napadení muže v městské části Ostrava-Kunčičky. Vyslaní strážníci na místě spatřili osobu s krvácejícími tržnými ranami v obličeji. Zraněný tvrdil, že byl napaden neznámým mužem. Hlídky díky podrobnému popisu osobu dohledaly a zadržely. Mladík však strážníkům tvrdil přesný opak, než poraněný muž. Podle jeho slov měl být on obětí napadení po slovní potyčce. Nezletilec (14 let) byl předán k dalšímu šetření přivolaným státním policistům. Poraněnému byla přivolána rychlá záchranná služba. Na kamerovém záznamu vše nasvědčovalo, že napadený byl opravdu nezletilý mladík. Díky pořízenému záznamu bude jednodušší domoci se spravedlnosti. K dnešnímu dni je v provozu více než 700 kamerových bodů, které pomáhají při objasňování trestných činů a přestupkových jednání.

03.10.2018

„Ztratil jsem se a hledám tatínka.“
Těmito slovy odpověděl čtyřletý chlapec na otázku, kterou mu položil strážník vykonávajících obchůzku v podvečer dne 3. října 2018 v Ostravě-Dubině. Pěší hlídka si povšimla plačícího dítěte v blízkosti dětského hřiště. Strážníci se nejprve pokusili zjistit informace vedoucí k nalezení ztraceného tatínka, nebo bydliště, ale marně. "Tuďma chodíme do obchodu," to bylo vše, co bezradné dítě dokázalo říct při snaze navést hlídku ke svému domovu.

01.10.2018

Pokusili se ho oloupit
Pokusili se ho oloupit, hrozili mu střelnou zbraní.Dne 1. října 2018 v brzkých ranních hodinách oslovil hlídkující strážníky v Ostravě-Mariánských Horách muž, který se měl stát obětí loupežného přepadení. Hlídce také následně popsal osoby, které od něj požadovaly finanční hotovost pod pohrůžkou střelné zbraně. Při následné kontrole okolí strážníci spatřili skupinu osob odpovídající udanému popisu. Jejich totožnost byla oznamovatelem potvrzena. Jeden z oslovených mužů také strážníkům dobrovolně vydal střelnou zbraň.

28.09.2018

"Máme právo na klidný odpočinek."
V tomto duchu přijala obsluha tísňové linky městské policie na Svatého Václava dne 28.září 2018 necelou desítku oznámení. Obyvatele především okrajových částí Ostravy trápil nadměrný hluk sekaček na trávu, motorových pil, křovinořezů či hlučícího kompresoru. Každé oznámení bylo strážníky prověřeno.

18.09.2018

Odevzdal „Bakibu“ strážníkům
Dne 18. září 2018 se na služebnu městské policie v Ostravě-Porubě dostavil občan odevzdat nález. Domníval se, že se jedná o více než dvě desítky balení syntetické drogy „Bakiba“, která je v posledních dnech velkým strašákem na území města Ostravy. Balíčky byly předány přivolané hlídce Policie ČR, která celou věc prošetřuje. Strážníci při pěším výkonu služby informují osoby, které by mohly přijít do kontaktu s výše zmíněnou drogou o možných důsledcích užití.